Tančící dervišové v Káhiře

Súfijský mystik Mevlana Celaleddin Rúmi, který je považován za duchovního vůdce dervišů ve 13. století napsal: „Základním stavem naší existence je otáčení.“ Vychází tedy z filozofie, podle níž základ existence spočívá v otáčivém pohybu (otáčejí se elektrony a protony v atomech, naše planeta a podobně).

Rúmí, mystik, básník, který je rovněž znám pod jménem Mevlana (Náš Pán) se narodil roku 1207 v Balcaru na území dnešního Afghánistánu. V tureckém městě Konya, kam se Rúmi se svou rodinou uchýlil potkal Rúmi derviše Šemsi Tebriziho. Tebrizi měl na Rúmího velký vliv, ten se začal více věnovat meditaci, napsal obsáhlé dílo Mesnevi obsahující na 25 tisíc veršů. Po Rúmího smrti roku 1273 převzal jeho odkaz jeho syn Veled. Ten spojil otcovi stoupence, které ujednotil a založil tak bratrství mevlevijů, neboli tančících dervišů. Řád tančících dervišů se tedy nazývá Mevlána (Mevlána je jedno z jmen Alláha, rovněž znamená „učitel“). Někteří dervišové žili v klášterech, nebyli však nuceni vzdát se zcela svého soukromého života. Mohli se oženit, založit rodinu, během roku se uchylovali na čtyřicet dní mimo rodinu na společná setkání, kde se věnovali meditaci a rituálu Sema. Každý však měl ať už v klášteře či mimo něj určité povinnosti, musel plnit pravidla meditace, modliteb, účastnit se pravidelných setkávání. Dervišům bylo samotným Rúmím zakázáno žebrat, mají pracovat, aby mohli žít.

Výtah z článku „Tančící dervišové“ vydaném v časopise VELbloud 1/2008.